Je pondělí a čeká na nás Yellowstone NP. Včerejší mraky rozehnal vítr a nad Cody svítí ráno sluníčko. Vítr zůstal. Držme si palce, ať počasí vydrží, Předpověď nebyla moc optimistická.

Na snídani vyrážime po sedmé hodině (nechal jsem Danu vyspat) do malého rodinného podniku Our Place (v hotelu se snídaně nedělají). Ztrestáme něco omelet a pancaků s javorovým sirupem a svět vypadá zase o něco veseleji.

Potom zastávka u mého oblíbeného Exxona, doplníme zásoby, umyjeme přední sklo a jedem.

Nejkratší cesta do Yelowstonu z Cody je po N Fork Hwy přímo do jihovýchodní brány parku. Ale proč to dělat jednoduše, když to jde dělat krásně. Překvapíme Yellowstone a přijedeme severovýchodní branou. Tahle cesta z Cody je jedna z nejhezčích. Jmenuje se Chief Joseph Hwy a Dead Indian Hill Rd. Takovým názvům nelze odolat. A když je navíc doporučuje společnost America Byways (http://byways.org), není co řešit.

Cesta stoupá opět do kopce, což nás už ani nepřekvapí. Když jsem na začátku cesty psal, že dovolená bude poněkud horská, ani jsem vlasně nečekal, že to bude až tak moc. Stoupáme tedy do 2700 metrů a zase vidíme okolo sníh. Ale Chief Joseph nezklamal a panoramata, která nás nahoře čekají, jsou nádherná.

Pak už se suneme ke vstupní bráně parku. Usměvavá rangerka nás po předložení naší „kouzelné kartičky“ vybaví mapou parku, novinami z parku a návdavkem přidá úsměv a přání pěkného dne. Oni tohle fakt umí (opět bez ironie).

Popisovat další zážitky a scenérie z Yellowstonu moc nejde. Fotky možná napoví.

Je velice těžké tento zážitek sdělovat a je těžké s něčím srovnávat.

Když přijde návštěvník poprvé ke Grand Canyonu, stoupne si na Mother Point a podívá se kolem, zůstane většinou stát v němém úžasu. Někdo zapomene dýchat, jiný se rozpláče. Jenže, až tenhle prvotní šok pomine (a to říkám s plným respektem a stálym obdivem ke Grand Canyonu), člověk si postupně uvědomí, že ať půjde v NP Grand Canyon kamkoli, bude to vlastně pořád ta stejná scenérie. Nádherná, úžasná, ale stejná.

Yellowston je obrovský a nekonečně mhohotvárný a pestrobarevný. Musel jsem naprosto přehodnotit své přestavy o Yellowstonu, jak jsem si ho představoval od dětství až doteď.

Nevím jak Vás, ale mě ve škole nikdy nenaučili (mimo jiné), že Yellowstone leží vysoko v horách, že jsou tam i jiné věci k vidění, než jen gejzíry horké vody (mimochodem, ty jsme ještě neviděli) a mnoho jiných faktů.

Hodně nás zatím bere místní fauna. Medvědi, bizoni, jeleni, sobi (a to jsou jen ti nejviditelnější). Bál jsem se, že jediný medvěd, kterého na cestě uvidím, bude ten ze „safari“ v Rapid City. Hned cca po hodině pobytu v parku jsme uviděli prvního (i když hodně z dálky) a po pár hodinách dalšího. Awesome :-). Bizoni se motají všude kolem silnice a je jich tolik, že už u nich ani nezastavujeme.

K tomu úžasné vodopády, kaňony, náherné lesy, vysoké štíty hor okolo a pod nimi nekonečné travnaté pláně,mezi kterými se vine v meandrech říčka (to poslední trošku připomíná NP Šumava). A taky gejzíry, ale ty jsme, jak bylo ŕečeno, ještě neviděli. To přijde zítra a taky pozítří.

Je z toho dost patrné, jak jsme nadšení ? 🙂

Je to prostě nádhera a už je mi naprosto jasné, proč je Yellowstone tak populární a navštěvovaný.

Když mluvím o navštěvovanosti. Ještě není sezona v plném proudu, ale už je tady docela slušně narváno. Jak to asi bude vypadat o mésíc později?

Plno je pochopitelně jen na populárnních místech, která chce kaźdý (stejně jako my) vidět. Pokud máte dobrodružnou povahu, stačí vzít batoh na záda a vyrazit na některý ze stovek trailů, kterýmu je celý park protkán. Pak, pravděpodobně, nepotkáte za celý den ani živou duši, když do toho nepočítám medvědy, bizony, atd.

Park je (přibližně) ohraničen silnicí Grand Loop Road, která má (opět přibližně) tvar osmičky. Po „obvodu“ této osmičky jsou rozmístěna hlavní místa, která reprezentují ten, či onen div parku.

Jak je možná patrné z přiložené trasy, navštívili jsme jsme:

Tower-Roosevelt, Canyon Village a Mamooth Hot Springs.

Další, tedy Norris, Madisson, Old Faithfull, West Thumb a Lake Village nás čekají v dalších dnech.

Nemohli jsme se od toho všeho odtrhnout, až nakonec jsme se museli vydat na cestu do hotelu. Bydlíme v Big Sky v Montaně a cesta tam trvá od hranice parku asi hodinu. Z parku jsme vypadli okolo půl deváte, cestou zastávka v obchodě s potravinami (budeme zítra piknikovat v přírodě s medvědy) a na hotelu Bucks T-4 jsme byli v deset. Uff. Byl to zase dlouhý den.

Trasa dnešní cesty:
http://gps.motionx.com/maps/0d15b9ab4e0f33e908393dc286ddb0fa