Big Sky – Yellowstone – Teton Village

Tak dneska to vyšlo! Je 6 večer a my jsme na hotelu Inn at Jackson Hole v Teton Village. Uvidíme, jak s tímto nečekaným přídělem času naložíme.

Dnešní ráno je od včerejšího k nerozeznání. Snad s tím rozdílem, že dnes je ještě o dva stupně chladněji a prší. Vyrážíme z Big Sky naposledy směrem West Yellowstone. Cestou, stejně jako včera, vidíme jasnou oblohu ve směru, kde leží Yellowstone a tak je šance, že to i dnes dáme suchou nohou.

(Tím, že opouštíme Big Sky v Montaně, současně opouštíme levý horní roh pomyslného obdélníka naší cesty a teď pojedeme docela dlouho na jih přes Wyoming, Utah až do Arizony s malou zastávkou v Nevadě, na kterou se moč těším.)

Po příjezdu do parku je už skutečně jasno a relativně teplo (13°C), takže můžeme vyrazit na prohlídku posledních pár bodů, které nám ještě z Yellowstonu chybí: Firehole Falls, Fountain Paint Pot, Great Fountain Geyser a Midway Geyser Basin.

Celou dobu počasí drží až před poslední zastávkou (Black Sand Basin) najednou přijde bouřka a už nás z auta nepustí. Usoudíme, že tuhle poslední atrakci prostě oželíme a máme alespoň důvod se sem ještě někdy vrátit.

(Takže už je jasné, že za náš včasný příjezd do hotelu může počasí. Kdyby bylo pěkně, asi pořád visíme v Yellowstonu.)

Otáčíme tedy našeho Yukona na jih a za trvalého a docela silného deště opoušíme Yellowstone jižní branou.

Cesta před námi je docela krátká (150 km) a tak jsme za chvíli v národním parku Grand Teton. To je ten park, jehož čtyřtisícové vrcholky jsme viděli zalité sluncem cestou ze Sheridanu. Teď vidíme prd. Tedy tušíme, že tam jsou, ale na žádné pěkné fotky to nebude. Alespoň, že už přestalo pršet.

Asi půl hodiny před plánovaným příjezdem do našeho hotelu, nás na cestě zdržela vítaná atrakce. Už z dálky vidíme spoustu zaparkovaných aut a lidi stojící podél silnice. Tohle už známe z Yellowstonu. Určitě je tam nějaké zvíře. Podle množství lidí a stupně jejich rozrušení typuji na medvěda. Parkujeme taky podél silnice a jdeme se podívat. K mé veliké radosti a překvapení je to skutečně medvěd, ale tentokrát grizzly. Toho jsme naživo, ve volné přírodě, ještě neviděli. Vše je pd dohledem místního rangera, který současně usměrňuje dopravu a současně brání lidem, aby šli příliš blízko. (já bych tam klidně pár Japonců pustil).

Dorážíme do hotelu před šestou, ubytujeme se a vyrážíme na večeři. Obvykle se nám to nepodaří, protože místní (americké) hospody zavírají na naše poměry brzo, obvykle v devět. A to býváme obvykle ještě na cestě. Jdeme do podniku s lákavým jménem Mangy Moose (prašivý los). Dana má losy ráda a že je prašivý, jí prý nevadí. Dali jsme každý po steaku a už v osm jsme byli doma na pokoji. Paráda.

Dana neváhá ani na okamžik, nastartuje svoji postel a za chvíli spí. Já poprvé na cestě pouštím TV a dívám na hokej (finále Stanley Cupu /Boston – Chicago/ – Jarda se docela činí, ale nakonec prohráli) a přepínám to na baseball (dávají přenos z Coors Field, kde „naši“ domácí Colorado Rockies hostí Washington Nationals). Ti bohužel taky prohrávají. Chmm.

Když už jsem zabrousil na tu sportovně televizní zábavu. Zítra začíná v Merion Golf Clubu v Ardmore, PA golfové US Open. To US Open, na kterém jsme loni byli v San Franciscu. Tož držím Tigerovi palce, už to další vítézství potřebuje jako sůl.

Fotky z dneška přidám asi až zítra, protože připojení na inet je tu zoufale pomalé.

Trasa: http://gps.motionx.com/maps/2cff9d21caaffd72f955ff1a4f268c9d

Napsat komentář