Na to, že to byl jen městský den, jsme zcérovaní, jako bychom celý den honili bizony po louce.

Ráno začalo v našem oblíbeném (letos poprvé) International Home Of Pancakes – IHOP (http://www.ihop.com).

Vzhledem k tomu, že v 8:30 ráno je 31°C a nevypadá to, že by se mělo ochlazovat, rozhodujeme se, že provedme první venkovní aktivitu a pak se půjdeme někam schovat.

Zaparkovali jsme v podzemních garážích City Creek Centra (www.citycreekcenter.com) a vyrazili jsme na obhlídku blízkého Temple Square. Je to komplex budov a zahrad založený v roce 1853 a jeho vlastníkem je The Church of Jesus Christ of Later-Day Saints, neboli Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů (neboli Mormoni).
Na pozemku o rozloze 40.000 metrů se nachází několik staveb, nad jejichž monumentalitou zůstává rozum stát. Jako ateista to asi nemohu správně pochopit, ale tohle není nic jiného, než okázalá ukázka bohatství, které, jestli jsem to správně pochopil, vydojila církev na svých ovečkách.
Z 2,9 milionu obyvatel Utahu se k této církvi hlásí celých 62%. Možná je k tomu vedla možnost žít v mnohoženství, než jim to Kongres před lety zatrhnul.
Prohlédli jsme si některé části komplexu. Např. jsou tu dvě visitors centra (severní a jižní). Když jsme vstoupili dovnitř vypadalo to tam, na první pohled, jako lobby luxusního 5ti hvězdičkového hotelu. Všude po areálu chodí (ve dvojicích) slečny, (a jsou jich tam desítky dvojic), které oslovují kolemjdoucí a zapřádají rozhovory. Mají na šatech jmenovku s vlaječkou státu, který reprezentují. Uniknout nelze, hrají s návštěvníky přesilovku. Nás odchytila dvojice Italek. Návštěvníci, kteří neprojeví dost asertivity jsou odvedeni do luxusních sedaček vistors centra a co se děje pak dál, nevíme. Možná je pak zase pustí, ale kdo ví… 🙂

Když už jsme si všechno prohlédli a přestalo nás bavit kličkování mezi nadhánějícími dívkami, rozhodli jsme se (i vzhledem k tomu, že teplota mezitím vystoupala ke 40tce), že se pojedeme projet vyhlídkovým otevřeným autobusem – klasická Sightseeing Tour, jaká je v každém větším městě na světě. Našli jsme zastávku poblíž Temple Square, koupili lístky u průvodce v busu a vyrazili.

Průvodce byl bezva. Mezi povídáním pro nás, stihl i říkat řidičce autobusu asijského původu, kudy má jet a jaký má zařadit rychlostní stupeň při jízdě z kopce.

Během projíždky městem jsem si (rád) musel opravit názor na SLC. Vypadá mnohem lépe, než se nám původně zdálo a na to, že Utah je jeden z nejchudších států unie, je tam spousta nádherných staveb – škol, nemocnic, úřadů, sportovišť, atd.

Vystoupili jsme z busu u City Creek Centra a protože bylo po poledni, zůstávat venku by byl nesmysl. City Creek Center je něco jako Olympia x 5 se spoustou obchodů.

Nejprve jsme se posilnili v místním Food Courtu a potom už jsme zapadli do našeho oblíbeného Macy’s (www.macys.com) a pobyli tam pěkných pár hodin. Vzpomínal jsem na starší prodavačku, která tam při naší minulé návštěvě (před 2 roky) byla a oslovovala mě láskyplně Honey. Když jsme tam přišli, co si myslíte? Byla tam. Tak jsme pokecali a udělali nějakou útratu. V USA jsou určité komodity, které jsou pro nás dražší, ale to rozhodně neplatí o oblečení.
Zatím, co Dana pocházela mezi nekonečnými regály s hadry, stihnul jsem si popovídat přes videochat FaceTime na mobilu se Soňkou a Tomem. Bezva.

Pak jsme se odhodlali opustit bezpečí klimatizovaných prostor a vyjeli autem do pár set metrů vzdálené budovy Capitolu (https://utahstatecapitol.utah.gov) Byl to skvělý zážitek. Ačkoli je to normálně fungující administrativní budova, je za plného provozu volně přístupná a lze se téměř všude volně procházet. Překvapilo mě, že tam nebyla vůbec žádná bezpečnostní opatření (rámy, kontrola u vstupu) a uvnitř jsme potkali jen dva muže zákona, kteří si bodře povídali s návštěvníky. Osmělil jsem se pootevřít dveře s nápisem “THE OFFICE OF THE GOVERNOR”. Seděla tam za stolem jeho asistentka a na můj opatrný dotaz odvětila, že klidně mužeme dál. Prohlédli jsme si si guvernérovu pracovnu (on tam nebyl) a pak ještě další prostory Capitolu ve všech 4 patrech.

Zbytek odpoledne jsme už byli poněkud použití a tak jsme odpočívali na lavičce u potoka. Dlužno podotknout, že ten potok byl ten “creek”, který protéká obchodním centrem City Creek Center a v chladivém stínu jeho klimatizace se tam sedělo moc dobře.

Zítra dlouhý přejezd přes Nevadu do Rena.