Dnes to byl opět jeden z těch delších dní.

Po snídani v IHOPu vyrážíme rovnou směr západ. První zastávka je ve Wendoveru, což je město ležící napůl v Utahu a napůl v Nevadě. Nejedeme vlastně do Wendoveru, ale na blízké Bonneville Speedway, kde se nám minule moc líbilo. Tam nás ale čeká velké zklamání. Solná pláň je z valné části pod vodou (docela tu před naším příjezdem pršelo) a nedá se na ni ani vstoupit, natož pak najet autem. Tak jen pokoukáme kolem a jedeme dál. Jem moc rád, že jsme to dali minule, jinak by to zklamání bylo ještě větší.

S přejezdem do Nevady si bereme zpět ztracenou hodinu, kterou jsme nechali při přejezdu do Montany a tak máme den o hodinu delší. Dnes se to bude hodit.

Další zastávka je Elko, kde jednak dáváme oběd a pak se zastavujeme ve firmě J. M. Capriola, (http://www.capriolas.com), což je vyhlášené sedlářství (dělali sedla i pro R. Reagana, nebo S. Stalona). Přízemí je obchod se vším, co potřebuje jezdec na koni (vše nádherně vyrobeno z kůže), v patře je muzeum.

Dále zastavujeme ve městečku Lovelock, na němž není zajímavého nic, než ten název. No a pak to, že se sem sjíždějí lidé z celého světa a zamykají visací zámky na zábradlí v parku. Chtěl jsem si koupit jeden zámek taky (ovšem nikam bych ho nevěšel a nechal bych si ho na památku). Bohužel v celém městě byly zámky vyprodané, takźe zase nic. Navíc teplota už venku zase vyšplhala na 40, což není ideální teplota na lítaní po městě. Tak jsme to vzdali a odjeli dál.

Průjezd Nevadou je přehlídka nekonečnosti. Ani ne tak z hlediska délky trasy, ale rozlehlosti a prázdnosti prostoru. Stovky mil tam není prakticky nic. Uvažovali jsme cestou, kolik by se sem asi vešlo afrických uprchlíků. Po chvíli jsme došli k závěru, že všichni a ještě by spousta místa zbyla.

Kousek před Renem jsme si ještě udělali odbočku na Lake Pyramid. Vlastně na něm není nic moc zvláštního na pohled, ale podle indiáských legend z jezera vystoupili předci všech indiánů. No když už jsme tak blízko, tak nakoukneme.

Potom už jedeme přímo do Rena.

Zajíždíme do garáží hotelu Circus Circus (http://www.circusreno.com), což je po předchozích hotýlcích na cestě kulturní šok. Hotel je tak velký, že z jedné části do druhé vozí lidi visutý vláček (monorail). Jen najít náš pokoj 2674 ve 26. patře byl docela oříšek. Hodili jsme kufry do pokoje, dali sprchu a vypadli na večeři. Hotel disponuje asi 6ti restauracemi, ale neměli jsme sílu je jít v tom babylonu hledat. Prostě jsme vyšli ven z hotelu, přešli přes ulici a zapadli do první restaurace, kterou jsme uviděli. Co na tom, že byla Vietnamská. Jídlo bylo skvělé a byla to trochu změna po steacích a burgerech.

Po večeři ještě malá procházka po N Virginia St., což je taková malá obdoba Las Vegaského „Stripu“. Dana je moc spokojená, protože tu, oproti Vegas, nejsou davy lidí. Ale stejně jako Vegas, tohle město nikdy nespí.

To já jo a Dana už davno…

Záznam trasy: http://gps.motionx.com/maps/7b81f9fbf1a86d81b6754d06ab433abd