Ráno klasika jako vždy a potom už rovnou směr Kalifornie.
Když se řekne USA, vybaví se mi Kalifornie, když se řekne Kalifornie, vybaví se mi San Francisco a lehce se mi zvedne tep. Mám pro tohle místo slabost. Tak tam teď jedeme.
Nejprve na cestě z Nevady překročíme pohoří Sierra Nevady u Donner Passu (to je tam, co roku 1846 George Donner a jeho parta uvázla v záplavách sněhu a museli se posléze uchýlit ke kanibalismu…). My tady máme 32st a sníh žádný, takže Dana je pro tuto chvíli v bezpečí.
Po překročení vrcholu sjíždíme dlouhých 40 mil z kopce do Kalifornie. Protože je to na trojproudé dálnici a nikdo moc nedodržuje speed limit, je to docela bezva zážitek.
První, neplánovaná, zastávka je v Sacramentu, v obchodním centru Arden Fair, v Apple Storu. Ne nic už nekupuju. Jen jsem si cestou uvědomil, že nás čeká přejezd přes Golden Gate Bridge a já nemám nastavenou automatickou platbu na naši SPZku (měl jsem to udělat včera na hotelu…) Je to změna od minule. Dříve na mostě bývaly mýtné brány s obsluhou, kde se zastavilo a zaplatilo – platí se ve směru do města (ven se jede zdarma). Teď jsou brány automatické, přečtou si SPZku.
Takže jsem potřeboval na cestě najít nějaké místo s rychlou WiFi, abych mohl vyplnit online formulář a zaregistrovat se. Do formuláře na stránkách FasTrack (https://www.bayareafastrak.org) se zadá SPZ, číslo kreditky, období ve kterém se budeme po mostě pohybovat a ještě pár detailů a je to. Kdybych se nazaregistroval, taky to nebyla úplná tragedie. Poslali by do půjčovny aut účet a půjčovna by si to strhla z mé karty s patřičným příplatkem.
Potom zastávka (už plánovaná) v železničním muzeu – California State Railroad Museum (http://www.csrmf.org. Úžasný zážitek a myslím, že se to musí líbit i tomu, kdo nemá k vláčkům vůbec žádný vztah.
Je to obrovská expozice s ohromným množstvím originálních exponátů. Jeden příklad za všechny: Prochází se uvnitř starým lůžkovým (spacím) vozem. Ve voze je pomocí zvukových efektů vytvořena iluze jedoucího vlaku a navíc se celý vagon pohybuje, jako by opravdu jel (ze zadní strany je obrovský mechanismus, který celým mnohotunovým vagónem hýbe). Navíc okna vagonu jsou zatemněla a jen v ních speciálním efektem poletují jiskry od lokomotivy, takže efekt je dokonalý. (Mám to na videu, ale soubor má 400 MB).
Některé lokomotivy jsou tak obrovské (nic takového u nás nikdy nejezdilo), že jsem musel Danu přistrčit blíž, aby na fotce bylo lépe vidět, jaký je to macek (ta lokomotiva).
Celé muzeum je součástí mnohem větší expozice, protože stojí na místě opravdového bývalého nádraží a tedy centra starého Sacramenta. Takže venku jsou staré nádražní budovy, vlakové soupravy, točna, atd.
Když už jsme Sacramentu, zajedeme se alespoň na skok podívat na místo, kam chodil do práce Arnold Schwarzenegger, bývalý guvernér Kalifornie. Tentokrát je budova Kapitolu opravdu důstojným stánkem, ostatně jako celé Sacramento.
Potom přejezd po přeplněné dálnici do SF. Cestou je pořád 35st. Jakmile je SF na dohled, prudce se ochladí na 17st a tak to už zůstane. Golden Gate Bridge je klasicky zahalen převalující se mlhou a není skoro vidět. Přesto se zastavíme na obvyklých místech, odkud je na most nejlepší výhled a pak ješté přejedeme na skok do Golden Gate Parku (i když ten máme v plánu až později).
Ještě jedna technická věc mě zaujala. Golden Gate Bridge má na vozovce celkem 5 jízdních pruhů. Vždy jsou 3 jedním a 2 druhým směrem. Oba směry jsou odděleny velikými (asi metr vysokými a těžkými obrubníky – asi z betonu). Když je potřeba zrychlit pohyb vozidel z (nebo do) města (a my jsme zrovna jeli po mostě, když se to dělo), přijede obrovské speciální vozidlo s jakýmsi nádstavcem / radlicí / ty dělící obrubníky prostě přetlačí o pruh vedle a ty tři pruhy jsou tam, kde předtím byly jen dva. Hleděl jsem na to jak puk.
Pak už jen cesta do hotelu a večeře v nedalekém Day & Night All American BBQ.
Trasa: http://gps.motionx.com/maps/3467abec384c109ecde1eaae56384da2
