New York si za pár dnů bude připomínat 15té výročí událostí 11. září 2001. Takže máme o důvod víc se podívat na místa, kde se psala část novodobé historie USA.

Nejprve snídaně v moc pěkné kavárně nedaleko od hotelu a potom už kráčíme směr Ground Zero. Směr není těžké trefit, věž One World Trade Center (původně pojmenovaná Freedom Tower) je pochopitelně vidět zdaleka a my to k ní máme navíc jen 700 metrů.

Nejprve si obejdeme park a oba “bazény”, které vznikly ze základů původních dvojčat. Je tam taky “Survivor Tree”, strom který vytáhli ze sutin po kolapsu jižní věže a zachránili ho.

Součástí 9/11 Memorial je i Muzeum, kam máme na 9:00 koupené lístky (zatím, co ve Washingtonu jsou všechna muzea i atrakce zdarma, v NYC se naopak za všechno platí). Muzeum z venku nevypadá příliš velké, vlastně, je docela malé. Uvnitř se ale ukáže, že to, co jsem považoval za muzeum, je pouze vstup do muzea a ihned za bezpečnostními prohlídkami se schází dolů a celé prostory muzea se tedy nacházejí v podzemí. Postupně se schází níž a níž do obrovských prostor, kde jsou naprosto zřetelně vidět obrysy “bazénů” a prostory muzea se dokonce nacházejí i přímo pod dnem “bazénů”, tedy bývalými základy. Úplně dole jsou pak vidět skutečné bývalé základy budov, stojí tam zničená hasičská auta a sanitky, poohýbané obrovské ocelové nosníky, spousta osobních předmétů nalezených v troskách, atd. Celý prostor je v přítmí a působí velice věrohodně a sugestivně. Zatím, co v jiných muzejích bývá slyšet hlasy a smích lidí, tady panuje naprosté ticho, které přerušují pouze nahranné hlasy příbuzných, kteří čtou jména obětí a tlumená hudba. Přiznávám, že i na mě to padlo a vzpomínal jsem na ten den, kdy jsem vše nevěřícně sledoval v televizi.

Podzemní prostory jsou obrovské a “exponátů” veliké množství, takže jsme dole strávili skoro 3 hodiny a ani nám to nepřišlo.

Pak už jsme přešli k blízkému One World Trade Center a po další bezpečnostní prohlídce jsme vyjeli nahoru do 102 patra (bezpečnostní kontroly ani není připomínat, jsou všude, úroveň cca jako na letišti). Nahoře jsme postupně oblédli úžasné 360st panorama a asi po půl hodině sjeli zase dolů. (i zde je třeba mít zakoupenou vstupenku). Za zmínku stojí i výtah, který nás vyvezl do 102 patra cca za minutu a jehož stěny jsou kompletně celé z LCD panelů. Na nich se během jízdy nahoru objeví New York před stovkami let a čím výše výtah je, tím dále se postupuje budováním města až do současnosti.

Potom už sedáme na subway a jedeme na 42st a pak pěšky směrem k muzeu Intrepid. Cestou si dáváme u klasických stánků hotdog a kafe jako posílení.

Když zase zmiňuji subway, malá odbočka. Metro v NYC má 27 linek, 468 stanic a každý den přepraví cca 6 milionů lidí. Navzdory tomu je cestování metrem v NYC velice efektivní a při pochopení jistých odlišností i docela snadné. Např, jinde v metru jsme zvyklí sejít do podzemí kterýmkoli vchodem zvolené stanice a teprve dole se podle šipek zorientovat, kterým směrem pojedu a na jaké nástupiště si stoupnu. Nikoli zde. Jednotlivé vstupy do metra jsou značeny názvem stanice, číslem, nebo písmenem trasy a pak označením uptown, nebo downtown. Jestiže tedy chci např. jet ze stanice Wall St. od našeho hotelu na sever, směrem k Central Parku, musím už na ulici vyhledat vstup do metra s označením uptown.

Další odlišnost je v tom, že v NYC jezdí expresní a normální vlaky metra. Ty expresní zastavují jen ve vybraných stanicích, ty druhé všude. Takže se může stát, že při nepozornosti vlak nezastaví tam, kde chceme vystoupit, nebo nám naopak projede nástupištěm, kde na něj chceme nastoupit, nebo trasu jedeme hodinu normálním, místo 15ti minut expresním (aby ty expresní vlaky mohly jet rychleji, ve stanicích jsou 4 koleje, po dvou vnitřních projížddí ty expresní, po těch vnějších, u nástupišť, ty normální.

Taky je dobré si uvědomit, že některé stanice jedou 24/7, jiné se po půlnoci zavírají (venku jsou označeny zelenými, resp. červenými lampami).

Takže zpět k výletu.

Kdo ví, s jakou chutí jsme v předešlých letech navštívili letadlové lodě a ponorky, toho nepřekvapí, že jsme si tuhle atrakci nemohli nechat ujít. Interpid Sea, Air and Space Museum. Prošli jsme celou letadlovou loď USS Intrepid (alespoň tedy její přístupné části), potom pavilon s prvním raketoplnánem Enterprise a nakonec ponorku USS Growler.

Po odchodu ze Sea, Air a Space muzea se zastavujeme na večeři na rohu 46 St a 11Ave a potom už metrem domů. Na hotel dorážíme ve 20:00 po 13ti hodinách na nohách docela hotoví. Cestou k hotelu to bylo trošku do kopce a tak jsem musel Danu místy táhnout, protože jak víme z minulosti, když ji zkouším tlačit, krčí se mi.