Vypadá to, že v našem hotelu (který mimochodem leží přímo na slavné Route 66) se zcela vyčerpali prací na rychlém připojení k internetu a na snídaně už jim nezbyl čas. Místní snídaně je žalostná a skoro nic jsme ráno nepojedli, což, jak uvidíme, se někde musí projevit. Zítra už to zkoušet nebudeme a jedeme rovnou do místního IHOPu.

Hned po „snídani“ vyrážíme směrem na sever. Dnešní den má velice jednoduchý program a jednu jedinou atrakci: Grand Canyon. Jedeme po stejné silnici (89), jako včera na Sunset Crater. Venku je nějaký opar, smog, nebo kouř, nedaří se nám to určit.

Ještě před vjezdem do národního parku se zastavujeme na vyhlídce Little Colorado Navajo Tribal Park, která je spravovaná právě indiány kmene Navajo – jim to tady všechno okolo patří (no, dřív jim tady toho, pravda, patřilo víc). Vyhlídka ze skály je to moc pěkná a je to taková malá příprava na Grand Canyon.

Malá odbočka. Na takové výlety, jako je ten náš, se nemá jezdit s dětmi (až do určitého věku). Ono je to nebaví, kysele se tváří a tak. Dnes jsme, právě na vyhlídce u Navajů, na vlastní oči viděli, že na takové výlety, se taky nemá jezdit se staršími lidmi (od určitého věku). Chudák Aaron (80+) stál na vyhlídce, tvářil se otráveně a pravil, že už dál nejde a evidentně to myslel vážně. Ta jeho (80+, jméno nevíme, bo Aaron ji neoslovoval jménem) okolo něho poskakovala, všechno si fotila iPadem a vřískala: „Aaron, Come On! Aaron, Listen to Me! Come On!“ Aaron asi nakonec šel, protože tuhle nesourodou dvojici, jsme pak potkali ještě na několika dalších zastávkách. Nicméně je jasné, že si musíme pohnout a zvládnout všechny cesty včas, než na mě bude muset Dana takhle ječet.

Pokračovali jsme dál směrem na západ a projeli vstupní branou do parku. Kartičku na vstupy do parků a atrakcí pod správou National Park Service, máme už od Cabrillo National Monument (San Diego). Protože vstupujeme do parku branou, kterou jsme minule park opouštěli, jedeme se podívat na vyhlídky, na kterých jsme ještě nebyli.

Když je řeč o vyhlídkách. Myslel jsem si, že když už jsme Grand Canyon viděli 2x (2012 South Rim, 2013 North Rim), nebude mě to už tak brát. Je to ale tak impozantní pohled, že jsem, i na potřetí, hleděl bez dechu na ten obrovský prostor.

Začínáme na první vyhlídce v pořadí. Současně je to i první a nejstarší vyhlídka v parku: Desert View. Její součástí je i 21m vysoká, čtyřpatrová, kamenná věž. Dokončená byla 1932. Nádherný výhled do kaňonu je i přímo, z vlastního okraje kaňonu a tak mi nebylo moc jasné, proč tady někdo dělal ještě vyhlídkovou věž. Posléze zjišťujeme, mimo jiné, že věž byla více, než na vyhlížení do kraje, postavena jako obydlí a skladovací prostory.

Když si všechno prohlédneme, zajdeme do nedalekého General Storu na něco malého na jídlo. Jednak jsme od rána nic nejedli (a ráno vlastně taky ne) a je už poledne. Vím dobře z minulých výletů, že Dana na lačno moc nefunguje a když si ji nenakrmím, nic s ní celý den není. Dáváme dva rychlé, horké psy (Hot Dog) s Colou a svět je hned veselejší.

Pokračujeme v cestě a zastavujeme na dalších vyhlídkách. Navajo Point, Lipan Point, Moran Point, Grand View Point, Shoshone Point a některé další, které nemají jméno.

Pak jsme se ještě zastavili v hlavním Visitors Center u Mather Pointu a na tomto místě jsme se rozhodli výlet ukončit, protože se ukázalo, že Daně dnešní stravovací model (už od snídaně) nesedl a byla nějaká zvadlá.

Vrátili jsme se tedy domů a pro zbytek dne a večera jsem dal Daně osobní volno 🙂

Cestou zpět jsme ještě viděli důvod, proč jsme ráno jeli v tom kouři, jehož původ jsme nedokázali identifikovat. Lesní požár, severně od Flagstaff.

Dnešní trasa. Nějak se mi ji nepodařilo zachyrit od začátku, je tedy až od Desert View.