Hotel Aquarius v Laughlinu nás mile překvapil a ráno se nám ani nechtělo odjíždět. Nakonec ale musíme, protože, jak říká Dana, doba si to žádá.

Vrátíme se tedy přes Colorado zase zpět do Arizony (tenhle „malý příhraniční styk“ nás ješte párkrát čeká) a jedem směrem na Kingman. Pak ale odbočujeme na sever a jedeme se podívat na městečko Chloride. V minulosti se tu těžilo stříbro a asi to tu docela žilo. Dnes tu žije sotva 250 lidí. Je to jedno z těch míst, o kterých se dá říci, že pokud chcete z Chloride odjet s milionem dolarů, musíte sem přijet se dvěma. Nám se ale tahle místa líbí, jsou původní, autentická a nabízí (alespoň částečně) náhled do života místních lidí bez příkras.

Pak už pokračujeme po 93 dál na sever (číslování US silnic má svoji jasnou logiku a kdo se dívá na TBBT, ten to díky Sheldonovi ví – severo jižní silnice lichá čísla, východo západní sudá).

Jedeme se podívat na Hoover Dam. Ano, už jsme tam byli. Ale jednak jedeme okolo a druhak je to tak úžasná stavba, že to prostě nemůžeme vynechat. Popis našeho putování přehradou je prakticky totožný s rokem 2012, navíc jsme se zašli podívat na Mike O’Callaghan–Pat Tillman Memorial Bridge, ze kterého je na přehradu krásný výhled. A jak tak přecházíme a přejíždíme po přehradě sem a tam, vracíme se a zase odcházíme z Nevady do Arizony a zpět (to se neochodí)

Odpoledne odjíždíme směr Vegas se zastávkou v Hendersonu (malý shopping, to by člověk neřekl, jak dobře se v poušti kupuje oblečení do deště a zimy).

Následuje průjezd Stripem, a zastávka v obchoďáku Fashion Show. Mezitím přijde na mail potvrzení, že náš pokoj v hotelu je připravený (včera jsem udělal online check in) a tak se přesouváme do hotelu.

Vzhledem k tomu, že celou naši cestu doma předem připravuju, málokdy jsem pak na ní něčím opravdu překvapený. Tentokrát ale musím říct, že hotel Aria, ve kterém bydlíme, překonává veškerá očekávání a současně vím, že tohle se nedá popsat, to se musí vidět. Je to ten největší hotel, ve kterém jsem kdy bydlel a patrně taky nejlepší. Výhled z 19tého patra na světla Vegas je prostě nádherný.

Po večeři v jedné z 18ti hotelových restaurací se ještě jdeme projít a snažíme se v hotelu trošku zorientovat. Zatím marně, ale máme na to ještě dva dny a tři noci.

Dnešní trasa.