Dny tu pomalu běží svým klidným tempem a nebýt toho, že se občas přihodí něco, co nás maličko vyhodí ze zajetých kolejí, ani by mě nenapadlo brát notebook do ruky.

Tak třeba jako včera. Z ničeho nic, jako blesk z čistého nebe, na baru došla Caipirinha. Tedy pochopitelně ne celá. Jenom Cachaca, ze které se míchá. Barman se mě chvíli snažil přesvědčit na Caipirosku, prej je to stejný (což teda není, ani náhodou). Nakonec jsem se zasnil a vzpoměl si, jak jsme si v ’97 dávali s kamarády (Martof, Trampota, Richter) na Bali trojboj Caipirinha, Pinacolada a Coco Loco. Našel jsem návod na posledně jmenovaný nápoj a barman ochotně vyplnil mé přání. Bylo to zase jako zamlada a situace je, zdá se, zachráněna. Alespoň tedy do doby, dokud nedojde rum, vodka a tequila na přípravu Coco Loco.

Dnes v noci, asi hodinu po půlnoci (ano, taky z ničeho nic) vtrhla na náš ostrůvek tropická bouře. Žádné drama se nekonalo, i když se naše chaloupka na kuří noze otřásala v základech / sloupech a Dana musela nainstalovat sadu ručníků okolo dveří, kudy se nám dovnitř tlačila slušná porce vody.

Ráno, cestou na snídani, jsme teprve mohli vidět, že vítr si udělal z ostrova trhací kalendář. Proutěná křesla z terasy restaurace skončila na pláži a v moři a nejhůře to odnesl bar (ten je snad začarovaný). Vyvrácené dveře a vytrhané lampy nám ale večer moc chybět nebudou. Hlavně, aby se nepoškodil rum.

Přikládám ještě pár obrázků z vodního světa, protože tam trávíme každý den spoustu času. Některá setkání (ryby, želvy, murény, …) se opakují pravidelně, některá setkání jsou nová, vzácná a neopakovatelná. Více zde. (při přehrávání třeba nastavit na HD).