Když se řekne Houston, Dallas, nebo prostě Texas, vybaví se nám obvykle ropný průmysl (to máme v sobě ještě od dob J. R. Ewinga a seriálu Dallas), steaky obřích rozměrů, nebo hláška „Houston, We Have a Problem“, kterou zpopularizoval film Apollo 13.

K té zmíněné hlášce… Ve skutečnosti ji neřekl Jim Lowell (ve filmu skvěle zahraný Tomem Hanksem), ale John „Jack“ Swigert. A to hlášení, určené pro NASA Mission Conrol Center ve skutečnosti znělo „Okay, Houston, we’ve had a problem here“. To jen pro pořádek 😀.

Dnes je neděle 12. 5., Mothers Day. Na to se nedá zapomenout, protože nám to už 14 dnů předem, připomínají každý den v rádiu a televizi. A dnes, na snídani v restauraci First Watch, Daně servírka popřála a dostala dárek. A my oba jsme si dali skvělou snídani.

Takže, když už jsme tady v Houstonu, rozhodně nemůžeme vynechat návštěvu Johnsnova vesmírného střediska. Je to obrovský komplex, skládající se z více než stovky budov a je centrem pro výcvik astronautů a pro řízení misí s lidskou posádkou. Součástí střediska je Space Center Houston, což je vlastně návštěvnické centrum a muzeum s mnoha úžasnými exponáty.

Nejprve se necháme odvézt vláčkem do samotného vesmírného střediska, kam se jinak, než pod dozorem průvodců, dostat nedá. První zastávka je v původním, dnes již nevyužívaném, Apollo Mission Control Center. Odtud se řídily všechny lety programů Mercury, Gemini, Apollo a Skylab. Tady nás čekalo malé zklamání, protože celá řídící místnost je v rekonstrukci (chtějí ji uvést do původní podoby při příležitosti (již zmiňovaného) 50. výročí přistání na měsíci. Nicméně i tak je to místo, kudy kráčela historie a výklad skvělého průvodce to ještě podtrhl.

Druhá zastávka je v Space Vehicle Mockup Facility. Je to 200 metrů dlouhá hala v budově č. 9 a je v ní umístěn model Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) v měřítku 1:1, určený především pro trénink kosmonautů. Je tu taky Zero Gravity Simulator.

Ve Space Center Houston si projdeme několik expozic, např. tréninkový simulátor stanice Skylab, expozici věnovanou plánované misi na Mars, White Room a venkovní instalaci B747 s připevněným raketoplánem Independence na zádech.

Na závěr (a to byla asi pecka největší) jdeme do Rocket Parku. Je to hala, ve které je instalována nosná raketa Saturn V. Je to nevětší, nejtěžší a nejvýkonější raketa, která kdy byla postavena. Byla používána v programu Apollo pro lety na Měsíc. Na celém světě jsou ke shlédnutí 3 rakety Saturn V.

Let Apolla 17 v roce 1972, byl dosud posledním pilotovaným letem na měsíc. Když americká administrativa v roce 1975 program Apollo ukončila, byly už vyrobeny a připraveny tři nosné rakety Saturn V. Ty měly sloužit k plánovaným letům Apollo 18, 19 a 20. Takže tyhle tři rakety jim tak trošku zbyly a jedna z nich, je právě vystavená tady. Je to něco tak obrovského a impozantního, že se to těžko popisuje. Možná trošku pomůže toto video.

Když jsme se, po téměř šesti hodinách, strávených v NASA, posadili zpět do auta, řekli jsme si, že se podíváme na prohlídku ropné plošiny, umístěné v moři u nedalekého města Galveston. Měli jsme tam jet už včera, ale počasí…

Bohužel, když jsme dorazili na místo, řekli nám, že na dnešní den už nejsou volná místa. No všechno prostě vyjít nemůže. Takže, zbytek odpoledne couráme po historické části Galvestonu a vlastně to taky vůbec není špatné.

Z té procházky jednomu vyhládne (a vlastně jsme celý den nic pořadně nejedli), takže se zastavíme na večeři v jednom z mnoha místních steakhousů a dáme si 26 oz. Family Steak For Two. Je to 740 gramový top sirlion steak a za chvíli se po něm jen zaprášilo.

Při západu slunce jedeme domů na hotel a už se moc těšíme, až si dáme nohy nahoru…