Dnes WodrdPress aktualizoval svůj editor a teď s tou novou verzí trošku bojuju. Je tu spousta nových funkcí, ale jak už to tak bývá, taky některé staré chybí. Třeba nejdou vkládat videa. No co už, nějak se s tím budu muset poprat.

To, co jsme přejeli autem za uplynulých 18 dnů (3400 mil), nám letadlem trvalo zpátky jen pár hodin. Po zkušenostech z minulých let, jsem letos neponechal nic náhodě. Náš hotel byl 8 minut jízdy autem od letiště, takže tentokrát se žádné stíhací jízdy nekonaly.

Vrátili jsme auto v půjčovně AVIS a autobus nás zavezl na terminál E, Delta Airlines. Protože letíme jen vnitrostátní let, kontroly na letšti jsou minimální, skoro žádné. Úředník na přepážce nás pochválil za náš východotexasský akcent (určitě to říká každému) a pak už salašíme na bráně E14. Máme nehorázných 90 minut do odletu.

Let z Dallasu do NYC proběhl v pohodě a ve standardní kvalitě. Na závěr jsem ocenil přelet nad Philadelphií a úplně nakonec nádherný průlet kolem Manhattanu. Jen škoda těch turbulencí, docela to před přistáním házelo a bylo těžké udržet kameru.

Na letišti jsme si zavolali UBER a ten nás zavezl na náš hotel. Bydlíme v centru Manhattanu na rohu 55té a 8mé a v druhém rohu prochází Broadway. Hotel se jmenuje Moderne a takhle to vypadá na jeho chodbě. Jinak je to takový ten klasický hotel, který je ve všech městech, kde je málo místa. Z průčelí zabírá asi 10 metrů na šířku a všechen prostory hotelu jsou ukryty ve vnitrobloku.

Po příjezdu jsme hodili kufry na pokoj a vyrazili jsme do víru velkoměsta. Hlavním cílem vycházky bylo jídlo a to je tady na každém kroku. Hned za rohem jsme narazili na pizzu a ta byla tak skvělá, že ji jedla i Dana. Ta normálně pizzu nikdy nejí. Řekl bych, co obvykle o pizze říká, ale neřeknu, bo jsem slušný kluk.

Prošli jsme se okolo Carnegie Hall (venku stojí přenosové vozy CBS, bude benefiční koncert), pak kolem Central Parku a po Broadwayi. Nakonec se vrátíme zpět do hotelu, protože se musíme malinko ohodit do divadla.

Jdeme na stejné přestavení jako minule – The Phantom of the Opera. A bylo to zase skvělé. Málo platné, už se to za těch 25 let, co to každý den hrají, stihli naučit. Malá ukázka zde.

Představení skončilo o půl jedenácté a my jdeme na hotel pěšky po Broadwayi, přes Times Square. To se nikdy neokouká a je to vžycky stejný zážitek. Tohle město nikdy nespí, ale to neznamená, že nepůjdeme spát my. Zítra nás čeká další den v Big Apple.