Když jsme se v minulém roce vrátili z cesty po Švédsku, Norsku a Dánsku, měli jsme o cíli letošní výpravy zcela konkrétní představu. Pojedeme autem zase na sever, ale tentokrát to natáhneme lodí až do Osla a odtud pak nahoru, cestou necestou norskými fjordy.

Už jsem měl cestu napůl naplánovanou a všechno vypadalo naprosto jasně. Až do chvíle, kdy jsme doma poslouchali jeden z našich oblíbených podcastů Nový svět, díl #47 – Washington. A když díl skončil, Dana se hluboce zamyslela a povídá: „Co kdybychom jeli zase do Washingtonu a prošli si všechna ta muzea a tentokrát pořádně?“

Jak řekli, tak udělali. Na cestu do Států mě nikdo nemusí dlouho přemlouvat a tak jsem původní norské plány rychle odložil stranou (možná se budou hodit někdy příště) a začal s přípravou cesty nové.

Washington (měl bych psát správně Washington D.C., aby se to nepletlo se severozápadním státem USA Washingtonem, tedy budu psát jen „DC“, nebo „The District“, jak tomu říkají domorodci) jsme na minulých cestách navštívili už v roce 2016 a 2019.

První návštěva DC byla součástí cesty za Soňou na její americký výlet „Work & Travel“ do Old Forge ve státě New York. Podruhé to bylo na cestě po východním pobřeží z New Yorku do Dallasu. V obou případech to byly zastávky jen na pár dnů a je tedy jasné, že jsme viděli jen ty největší atrakce, které hlavní město nabízí.

Ale letošní cesta bude trošku jiná, než všechny předešlé. Při plánování minulých cest jsem vždy bojoval s tím, kolik času strávíme na jednom místě a kdy se pohneme a popojedeme zase na další místo. Je jasné, že vždy by se dalo na daném místě (třeba v nějakém městě, nebo národním parku) zůstat mnoho dní a stále by tam bylo co objevovat. Jenže to by potom zbylo méně času na další atrakce na cestě a počet dnů vymezených na dovolenou není nafukovací. Tentokrát tedy budeme celou dobu na jednom místě (přesněji jen ve dvou hotelech, místo 12ti obvyklých) a tak na všechno bude více času.

Zatím jsme ale ještě doma, kde nás čekají obvyklé úkony před cestou: vše doma připravit, aby ostraha papoušků (So Luk Ji) měla klidnou dovolenou, posekat trávu, zabalit kufry a podobné detaily. Zítra ráno pak odjezd po D1 směr Praha a letiště Václava Havla.

Těšíme se.