Dnes ráno to opět byla stará klasika: probudili jsme se v 5 ráno a už jsme nezabrali. Dana se rozhodla, že tento čas navíc využije a jala se komunikovat s firmou v Kyjově a organizovala přesun auta ze Židenic do Babic. Já jsem jí místy asistoval a místy plkal s kamarády na sítích. Mimochodem, když je řeč o sítích – malá odbočka pro znalé: Skyroam Solis je naprosto dokonalý a jsem z něho doslova nadšený. Škoda, že jsem ho neměl na předešlých cestách.

Protože nás čekal náročný den, naordinoval jsem nám vydatnou snídani. Jak jinak: IHOP.

Pak už jsme se rozjeli přes řeku Delaware do centra Philadelphie. Auto jsme zanechali na celý den uschované v podzemních garážích a vyrazili jsme do ulic.

První na řadě byla dvě zásadní místa: Independence Hall a Liberty Bell. Na první z nich se kupují předem lístky a když jsem se o to, asi měsíc před odjezdem pokusil, bylo už vyprodáno. Malou naději skýtalo tvrzení na webu, že každý den ráno od 8:30, se přímo na místě ve Visitors Centru, dávají do oběhu další, zbylé vstupenky. A to stylem, jak tu říkají „on a first come, first served basis“. No, mnoho víry jsem v to nevkládal, ale zkusili jsme to. A kupodivu, podařilo se.

Prohlídka zvonu je individuální, návštěva Indepednence Hall je ve skupinách a organizovaná, provázená zasvěceným a místy i zanícenným výkladem. Na obou místech je vše uvedeno zevrubnou bezpečnostní prohlídkou, za kterou by se nemusela stydět mnohá mezinárodní letiště. Samotná místnost, ve které v roce 1776 podepsali zástupci 13 kolonií Deklaraci nezávislosti, je poměrně malá a jednoduše zařízená. Atmosféra je tu ale vyjímečná a duch otců zakladatelů je tu cítit na každém kroku.

Potom jsme přešli o dva bloky dál na sever a absolvovali další bezpečnostní prohlidku. Tentokrát do U.S. Mint – první pobočky americké mincovny v USA. Souvisí to pochopitelně s vyhlášením nezávislosti. Nově vzniklé americké státy v unii potřebovaly novou, společnou měnu. Nejprve ji razili poměrně primitivním způsobem, kus po kusu, ručně. Dnes je mincovna schopná vyrazit až jeden milion mincí za 30 minut.

Uvnitř mincovny se jde, mimo jiné, po ochozu nad samotnou výrobní halou a je zde možno (za plného provozu) vidět celou výrobu jednotlivých mincí od začátku až do konce. Mince z této mincovny nesou od roku 1980 označení malým „P“.

Z pochopitelných důvodů je v celém objektu mincovny přísný zákaz fotografování, takže foto, bohužel, chybí.

Pak už nasedáme na BIG BUS a jedeme modrou trasu. Cestou vystupujeme u City Hall, potom u Eastern State Penitentiary. Tady se zdržíme déle a koupíme si vstupenky na Self Guided Tour. Stejně, jako před lety na Alcatrazu, i tady nafasujeme sluchátka a během prohlídky dostáváme všechny potřebné informace současně se scénickou hudbou, křikem dozorců, rachotem mříží a pod. Opět dokonalý zážitek.

Pak znovu bus a přejezd kolem mnoha dalších slavných míst (např. Museum of Art a schody, na kterých trénoval Rocky Balboa – a má tu taky sochu) až ke břehu řeky Delaware, která je, mj., hranicí mezi Pensylvánií a New Jersey.

Protože jediné jídlo dne byla skvělá snídaně v IHOPu, vše jsme večer zakončili v nedalekém Longhorn Steakhouse a udělali tak pěknou tečku za prvním cestovním dnem.

Trasa dnes není, resp. nenahrával jsem ji.

Místo toho dávám odkaz na Streets of Philadelphia. Starý kus, ale pořád skvělý. A pro nás, po dnešku, zase trošku jiný…