Pravda, do cesty samé ještě pár hodin zbývá, ale je třeba oprášit tenhle cestovní blog, najít dobře schované ploutve a šnorchl (které už pár let nikdo neviděl), zabalit plavky, cestovní pasy, checknout letenky a posekat trávu. Takže, je to vlastně všechno jako obvykle. Ale vlastně je to lepší, než obvykle. Dana se v den odjezdu nevrací ze zahraniční služební cesty, ani se, jak se zatím zdá, nerozhodla na poslední chvíli ochořet (minule jsme jeli na letiště na zkoušku, jestli to půjde a když ne, vrátíme se domů…).

Obvykle z cest, tohoto typu, žádné velké zápisky nedělám (viz. poznámky z minulých podobných výletů, které zůstaly na cestovatelském webu „OnTheRoad.To“ a po jeho zrušení majitelem, jsem už neměl sílu je převádět na tento nový blog). Válení u moře není moc akční a ani nenabízí mnoho událostí, hodných zaznamenání. Nicméně, čím jsem starší, tím si pamatuju větší kulový a mám takový neodbytný pocit, že se jednou na tyhle zápisky ještě moc rád podívám.

Takže od zítřka sem občas něco plácnu. Text, fotku, nebo obojí. Uvidíme.